Rytíři Jedi Revan a Malak bojovali v mandalorianských válkách na straně Republiky. Ke konci konfliktu však oba propadli temné straně a sami se stali hrozbou, která sužovala galaxii. Z Revana se stal samozvaný sithský lord a z Malaka učedník. Ctižádost, jak už to tak u temné strany bývá, vedla Malaka k tomu, aby svého mistra zradil. Revan vzniklou prekérní situaci sice přežil, ale padl do rukou Jediů, kterým se podařilo jej obrátit zpět ke světlu. Nebylo to však jen tak. Za své vykoupení zaplatil bývalý Sith identitou a vzpomínkami. Síla s ním naštěstí zůstala a vedla jej po vlastních stopách, které nevyhnutelně směřovaly k Malakovi. Kruh osudu se tím uzavřel. Ne však Revanův příběh.
Stále zbývalo osvětlit, co přesně bylo příčinou, že se dva rytíři světla náhle obrátili proti všemu, čemu věřili a za co bojovali. Rada Jedi nad tím mávla rukou. Samotný Revan by se bez odpovědi také obešel, ale jeho podvědomí mu to nedovolilo.
Technické záležitosti: Hned na úvod si řekneme to nejpodstatnější - ne, nepotřebujete hrát MMORPG The Old Republic, abyste si román užili. Platí zde časová kontinuita a příběh knihy se odehrává před rozsáhlou onlinovkou. Vlastně by bylo až na škodu, kdybyste hru hráli dřív, než četli Revana. Má to však jedno velké ale. Po vstřebání poslední kapitoly ji pravděpodobně budete chtít hrát. Román v tomto ohledu totiž funguje lépe než jakákoli reklama, kterou kdy BioWare vypustilo do světa.Co si projít naopak potřebujete, je dvojice klasických RPG videoher pod hlavičkou Knights of the Old Republic. Ty už jsou totiž pro čtení recenzovaného příběhu vcelku zásadní. Je pravdou, že na začátku románu nám autor dopřeje jistého shrnutí předešlých událostí, ovšem k plnému docenění knihy to nestačí. Vhodné (nikoli povinné) je též prvotní přečtení komiksů Letopisů rytířů Jedi.
Ačkoli obě hry Rytířů Staré Republiky dávají svým hráčům volnost ve výběru vzhledu a pohlaví hlavních hrdinů, z hlediska kanonu je striktně určeno, jak Revan a Vypovězená vypadají i jaké mají chromosomy. Stejně tak je dáno, že Vypovězená nenese vámi zvolené jméno, nýbrž Meetra Surik.
Hrami je ovlivněna i struktura románu, který je rozdělen na dvě části. První navazuje na konec původního KOTORu a hlavním představitelem je v ní Revan. Druhá část knihy je pokračováním Sithských Lordů (KOTOR II) a sleduje Meetru. Navíc v obou částech paralelně probíhá i linie ze sithské planety Dromund Kaas, ve které září Lord Scourge známý z TOR. V závěru knihy se pak ve velkolepém klimaxu všechny linie protnou a příběh vyvrcholí.
Světlá strana: Panna nebo orel? V Revanovi je to jedno. Světlá i temná strana mají své charaktery natolik zajímavé, že lze fandit oběma. Karpyshyn odtušil, že titulní hrdina má následovníky jisté a věnoval více času budování charakteru Lorda Scourge. Výsledkem je perfektně napsaný zloduch, kterému skoro až přejete, aby ve finálním střetu zvítězil. Zatímco Revan přitahuje čtenáře jednoduše tím, kým je, Scourge si jej získává postupně, jak se učí žít v sithské hierarchii plné zrady a práva mocnějšího.Obrovskou devizou knihy je děj. Autor vlastně vypráví jen malý příběh, ale umně a s precizností plastického chirurga jej zasazuje do příběhů dalších, známých ze zmíněných počítačových her a to tak dokonale, až člověk žasne. Osobně jsem získával zpět vzpomínky společně s Revanem, jak jsem se kapitolu po kapitole vracel k událostem, které jsem si sám před mnoha lety hraním prožil, ale vlivem času už pozapomněl.
Zpátky v čase vás nepřesunou pouze odkazy na příběhové linie KOTORů, ale i tu a tam nenápadné pomrknutí souvisící s hrami jako takovými. Lord Scourge kupříkladu dostává od mistryně Nyriss „mise“. Je také požádán, aby odříkal sithský kodex, který právě v první hře vnikl a jedním z úkolů hráče bylo jej správně vyslovit. Pozornější zbystří i v dialozích typu „Mám na tebe otázky ohledně války“ či „Jak přesně fungují Jedijské vize?“. A konečně na srdci zahřeje i každé zapípnutí droida T3-M4 na souhlas.
Za pochvalu stojí i vyobrazení sithské společnosti, která jakoby z oka vypadla té z doby Marka Ragnose – viz Letopisy rytířů Jedi.
Je to "Karpishin". Pokud jste četli trilogii Dartha Banea, tušíte, co přesně takové označení pro knihu znamená. Od začátku je jasné, že na konci bude hrdina, který to takzvaně epicky odsere. Vzhledem k tomu jaký román nese název, můžete číst relativně v klidu, protože víte, na čem jste. Tedy až do druhé části dějové linie. Pak se totiž ke hře s černým Petrem přidají i další top postavy a vám pozvolna dojde, jak moc jste onoho "Karpyshyna" zase podcenili a že to nebude ani zdaleka tak prosté.
Temná strana V knize není prostor pro každého. Protože se Karpyshyn snažil dát dohromady děj dvou rozsáhlých videoher a zároveň psát příběh nový, musel přistoupit k nepopulárnímu kroku a většinu z herních postav takříkajíc zazdít. Aktivně jsou obsazeni pouze Canderous Ordo a T3-M4. Ostatním společníkům z prvního KOTORu je dopřána jen zmínka a v několika málo případech se alespoň dozvíme, že se mají dobře. Přátelé ve zbrani z druhého dílu už takové štěstí nemají. Nejvíce pak na uskromnění doplácí Bastila, která se sice v příběhu několikrát mihne, ale zcela ztrácí svůj původní charakter.Nepřirozeně na mě působilo vybalancování sil jednotlivých postav. Což je něco, na co nejsem u Karpyshyna zvyklý. Uživatelé Síly jakoby přišli o svoji výhodu a kolikrát mají problém i s „obyčejnými“ vojáky (že by přejatá teze z TOR, kde Jedie kolikrát skolí kdejaký pacholek s blasterem?). Vypovězená ztratila zhruba polovinu svých těžce vydřených levelů a Revan je kapitolou sama pro sebe. Někdy je slaboučký až hanba a jindy ekvivalentem mistra Yody. Smutné je pak i zjištění, že navzdory vší úžasné alchymii a kouzlům s myslí, je stejně vrcholem Sithského umu bouře blesků a když ovládnou ji, nic více inovativního už vymýšlet nepotřebují.
Závěr. Bohužel. Strašně rád bych dal Revanovi ultimátní hodnocení. Dokonce by si jej z valné většiny kapitol zasloužil a v jednu chvíli, pár desítek stran před epilogem, jsem k němu byl i velmi nakloněn. Jenže "nechval dne před večerem". I když pominu fakt, že se mi rozuzlení jako takové moc nelíbilo (ale to nemusí, takový je život), tak tu pořád je pocit jakéhosi nenaplnění. Nezadostiučinění. Závěr mi jednoduše přišel nezvládnutý, uspěchaný a příliš otevřený. Vlastně mi dost připomínal konec KOTORů II. Když navíc vezmu v potaz, jak s Revanovým „odkazem“ bylo naloženo v Shadow of Revan, přijde mi celé rozuzlení příběhu jedné z nejlepších a nejznámějších postav universa jako zbytečně trpké a odfláknuté.
S tím souvisí i má další výtka - z Revana se stala značka. Už to není ta úžasná postava, jakou si pamatujete z první videohry, ale pouhý prostředek marketingu. Kniha by se spíše měla jmenovat Lord Scourge, protože právě ten hrál minimálně celou první část románu prim. Revan je jen tím, kvůli kterému si knihu koupíte, tím, kdo vám umožní se snadno zorientovat v daném období a ději, ale s výjimkou jedné scény se moc nepředvede. Po celou dobu čtení jsem se nemohl zbavit pocitu, že je vedlejší postavou - a v porovnání se Scourgem, si to myslím i nadále.
Komentář stran překladu: Knihu jsem v češtině nečetl. Pouze jsem ji po koupi prolistovat a dopřál si pár kapitol, které nikdy neomrzí. Alespoň pro originál to platí bez debaty. Bohužel v našem jazyce jsem tu samou sílu z textu necítil. Jakoby náš mateřský jazyk svojí zbytečnou komplikovaností zabil veškeré emoce v dialozích. Moment, kdy se Revan v knize poprvé ocitne v boji proti sobě rovnějšímu, budiž tomu příkladem. Pořád je to silný zážitek, ale ani zdaleka ne tak, jako v angličtině. Proto pro tentokrát platí více než kdy jindy poznámka o hodnocení, že předmětem recenze je kniha v "původním vzezření". Drobné vady na kráse: Kdybych měl tu čest si s Drewem pokecat, zeptal bych se jej, jak dlouho si myslí, že se v přírodě rozkládá oblečení, jakým způsobem vzniká kyslík a jakou dobu, dle něj, zvládne zdravá mysl být pod sedativy, než se zcela vypne. Také by mě zajímalo, proč si myslí, že je vůbec nutné mít v příběhu roboty, když všichni zúčastnění mají prakticky „lidské“ osobnosti a od svých kolegů z masa a kostí se pomalu v ničem neliší. Kecám, pravděpodobně bych ze sebe nevydal jediné slovo, ale to se do sarkastické části recenze nehodí.I když to v knize není řečeno přímo, každý trošku zručnější počtář si dá dohromady, že Ebon Hawk musí disponovat FTL podsvětelnými motory. Jinak si totiž nedokáži vysvětlit, jak je možné, že se během chvilky zvládl bez hyperskoku dostat z planety až na okraj soustavy.
Rozuzlení: Revan je posledním kouskem skládačky. Je tím dílkem, který dává celé puzzle s obrazem Staré Republiky dohromady. Je dálničním spojem propojujícím dvě dnes již klasické RPG. Bere v potaz vůbec nejstarší materiály z komiksů a zároveň čtenáře obratně směřuje k onlinové hře The Old Republic a jejímu čtvrtému datadisku.Dle poměru vytyčených kladů a záporů by se snad mohlo zdát, že je kniha v mých očích propadákem. Nepleťte si však dojmy s pojmy. Faktem je, že zápory díla jsou marginální, zatímco věci vyzdvihnuté představují přesně to, co od skvělé četby z žánru očekávám. Příběh, postavy, nápaditost, provázanost, odkazy, Síla i šokující momenty, to vše Revan nabízí a prezentuje na stříbrném podnose. Nebýt onoho konce a vynechání určitých postav, aby nemusela být kniha ekvivalentem hutnosti Vize budoucnosti, byl by román perfektní.
Drew opět prokázal, že patří k předním spisovatelům Hvězdných válek a neubral ani na dospělosti a temnosti ani na originalitě a nepředvídatelnosti příběhu. Revan je stejně skvělý jako trilogie Dartha Banea. Na rozdíl od ní však vyžaduje vyšší znalost universa, která není snadno přístupná pro ty, co neholdují videohrám. Pokud se však podíváme na tento háček z druhé strany, zjistíme, že se může jednat i o výhodu. Koneckonců KOTORy si zahráli i lidé, co jinak vesmírnou ságu vůbec nesledují.
Perlička závěrem: Trvalo mi minimálně 5 kapitol, než jsem si v hlavě dokázal představit Revana a Bastilu jinak, než jako toporné nízkoframové postavičky z 15 let staré počítačové hry. Nakonec jsem to ale díky sithské příběhové linii překonal. Ještě že tak, závěrečný nervy drásající souboj by jinak byl vpravdě komediální.Vzepřel se Radě Jediů a spolu se svým přítelem Alekem vytáhnul do války s Mandaloriany, ve které slavně zvítězil. Vrátil se ale jako nemilosrdný dobyvatel a Temný Lord ze Sithu. Po nečekané zradě, zajat speciálním republikovým komandem dostal duhou šanci na život s novou identitou a vzpomínkami. Stal se zbraní, která porazila Sithy. Nyní opět jako Jedi a nově i jako manžel žije poklidný život, který ovšem zahalují stíny ztracené minulosti rojící se v podobě nočních můr. Co se stalo po porážce Mandalorianů? Proč se vrátil jako Sithský lord? Co se skrývá na tajemné planetě z jeho snů?
Jméno Drew Karpyshyn je pro fanoušky univerza Star Wars zajisté velice známým pojmem. Už dřív se proslavil fenomenálním scénářem ke hře od společnosti BioWare – Star Wars: Knights of the Old Republic. Jeho sláva ještě vzrostla vytvořením jedné z nejlepších publikací z univerza Hvězdných válek, a sice knihou Darth Bane: Cesta zkázy, která se posléze dočkala dvou velice kvalitních pokračování (Pravidlo dvou a Dynastie zla). V roce 2011 pak přišel s knihou nazvanou Revan, která měla za úkol spojit RPG hry Knights of the Old Republic, Knights of the Old Republic II: The Sith Lords a MMORPG The Old Republic (SWTOR) do jakéhosi jednoho konzistentního celku provázaného epickou příběhovou linií.
IF: „Ale Sorene, taková kniha přece nemá šanci uspět; běžný čtenář, který nehrál zmíněné hry, z toho bude mít jenom guláš.“ DS: „Vsadíme se?“Už je tomu pěkných pár let zpátky, co jsem prvně hrál hru Knights of the Old Republic (KotOR). Tohle moje poprvé bylo naprosto úžasným a nezapomenutelným zážitkem. Od té doby je Revan mojí neoblíbenější postavou ze světa Star Wars. Proto jsem se na recenzované dílo nesmírně těšil a byl jsem plný očekávání, jestli se Karpyshynovi povede to, co se mu povedlo už několikrát – připoutat mě k jeho dítku na dlouhé hodiny a pak nad ním celou noc přemýšlet. Dámy a pánové, tomu chlapovi se to opět podařilo!
Děj knihy se odehrává ve dvou hlavních dějstvích. Obě části jsou od sebe časově oddělené a je nutno říct, že pracují s tím, co se stalo ve hrách KotOR a KotOR II. Jestli jste ale ani jednu ze zmíněných her nehráli, neděste se: základní fakta a události z her jsou podle mě podané dostatečně v rámci příběhu. Sice se s vysvětlováním nezachází do podrobností, ale pro příjemný čtenářský zážitek to stačí a navíc vás to nakopne k tomu, abyste trošku pátraly po backgroundu hlavních postav a třeba si KotORy i zahráli (což jenom doporučuji, pokud jste tak ještě neučinili). Nicméně ti, co o Revanovi už před tím slyšeli, budou samozřejmě ve výhodě kompaktnějšího a ještě lepšího zážitku. První část knihy probíhá v období mezi prvním a druhým dílem hry KotOR, druhá část se odehrává bezprostředně po KotOR II. Krátký epilog vás pak přenese o mnoho let dopředu a je vhodné doplnit, že část příběhu se také přenáší do online hry The Old Republic. Z předešlých řádků určitě nadobude spousta čtenářů pocit, že k tomu, aby si člověk užil příběh knihy, nepřišel o vyústění příběhu a jeho dopad na univerzum, musí mít absolvované zmíněné herní tituly. Není tomu ovšem zcela tak. Ano, je pravdou, že kniha Revan spojuje dotyčné herní celky a jejich znalost je velikým plusem. Je rovněž skutečností, že jde o jakési poděkování fanouškům her a doplnění jejich příběhu. To může leckoho odradit. Nicméně jak jsem už podotkl, knížku si užijí i ti, co hry z období Staré Republiky nehráli.
Jak vyplývá již z názvu knihy, děj se točí hlavně kolem postavy Revana, který má za sebou hodně pestrou minulost jako Jedi i Sithský lord. Potom co se mu podařilo porazit svého bývalého společníka a učedníka Malaka, se stáhl do ústraní a nyní žije se svou ženou Bastilou na Coruscantu. Poklidný život, říkáte si. Revan je však sužován nočními můrami a vizemi z jeho ztracené minulosti, které není možné ignorovat. Něco mu říká, že za jeho pádem na temnou stranu stojí něco víc než pouhá touha dobývat. Tohle tajemství se ukrývá v Neznámých oblastech a může znamenat obrovskou hrozbu pro Republiku. Proto se Revan vydává na pouť za svými vzpomínkami, aby této hrozbě s pomocí přátel i nečekaných spojenců čelil a zastavil ji.
Zpočátku jsou hlavní příběhové linie samostatné, stojící nezávisle jedna od druhé a nikdy by vás nenapadlo, že by se mohly spojit do jednoho celku, nicméně Síla je mocná (a spisovatel také), takže osudy hlavních protagonistů se brzy propletou. K tomu je potřeba zmínit, že jejich prolínání není vůbec násilné a autor i z tohohle (v literatuře jinak dost častého) neduhu vybruslil excelentně. Pro píchalky existuje jednoduché ospravedlnění, že Revan je prostě smolař, nebo že to tak chtěl osud.
Tomu, že se jedná o pokračování a mezidíl KotORů, napovídá i dramatis personae, tedy obsazení postav. Stěžejní postavou je zde samozřejmě už několikrát zmiňovaný Revan, přítomná je také jeho žena Bastila Shan, astrodroid T3-M4 a mandalorianský válečník Canderous Ordo, štěk se ušel i strážkyni Jedijských archivů Atris. Objeví se rovněž zmínky o zabijáckém droidovi HK-47, Darth Traye a rytířích Jedi Juhani a Jolee Bindo. Co mě ovšem velice mrzelo, byla naprostá absence Cartha Onasiho. Velice příjemným obohacením je však přítomnost postavy Vypovězené, tedy Jedi Exile z KotOR II, která zde dostala kánonické specifikace – jde o ženu jménem Meetra Surik. Všechny zmíněné postavy jsou věrné svým herním předlohám, to znamená, že Revan je pořád ten badass charakter, který bude „vašeho srdce šampión“ a byl by schopen utáhnout sám celou knihu. Canderous je jako vždy nebojácný Mandalorian tělem i duší a velice kvituji i prezentaci osobnosti Meetry Surik. Ta se opravdu povedla.
Důležitou personou, která se pak v hojné míře objevuje i ve hře The Old Republic, je osoba lorda Scourge, novopečeného Sithského lorda, který v průběhu knihy opravdu zamíchá kartami. Sleduje své vlastní cíle a až do konce si nemůžete být jistí, komu vlastně patří jeho loajalita. Opravdu dobře a precizně napsaná individualita. Dalšími postavami, které stojí za zmínku, jsou členové Temné rady - Darth Nyriss, Darth Xedrix a jedna opravdu velice tajemná, a mocná osobnost.
Jak jsem už dřív zmínil, publikace je rozdělena na prolog, dvě veliké příběhové části, které obsahují 29 kapitol a epilog. Překladu se chopil pro tentokrát Milan Pohl, který už tradičně nezklamal, a jeho translace byla opravdu kvalitní. Narazil jsem asi na dvě-tři korektorské chybky, které ale zážitek ze čtení nijak nekazí. Na posledních stránkách jsou už tradičně shrnuté tituly, které v Egmontu vyšly v rámci Star Wars expandovaného univerza.
Co se týče obálky, k té jenom poznamenám, že se vydařila - a to hodně. Hotová pastva pro oči. Vepředu pózuje v bojové pozici Revan se svým světelným mečem a anotace na zadní obálce je napsaná chytře tak, aby neprozrazovala z příběhu nic důležitého. Oceňuji barevné provedení, díky kterému se zadní obálka lehce čte – vše je doslova bílé na černém.
Z téhle knížky jsem byl (a vlastně doteď jsem) úplně u vytržení. Příběhu nechybí téměř nic, postavy jsou uvěřitelné a výborně napsané. Nechybí překvapení, ze kterých budete lapat po dechu, náhled do historie Sithů, psychologické rozbory, zajímavé rozhovory a množství opravdu povedené a brutální akce. Můžu prohlásit, že je to ryzí „space tragedy“, za jakou jsem Star Wars vždycky považoval. Opravdu temný, dramatický až místy velice smutný a tragický příběh. Pro mě Revan nemá chybu. Ovšem je potřeba také zmínit, že čtenáři, kteří nehráli hry, můžou být ze začátku lehce zmateni…
IF: „Ale Sorene, vždyť si říkal, že…“ DS: „Ano, já vím, co jsem na začátku říkal, můj imaginární příteli.“ …nicméně v průběhu děje se jim dostane stěžejních odpovědí. Je přece přirozené a myslím, že je i známkou dobré knihy, když na ni hned nezapomenete, ale bude chtít dál studovat a hledat odpovědi na vaše nezodpovězené otázky. Třeba já pár nocí po přečtení knížky nemohl usnout a pořád jsem si v hlavě promítal události, které se odehrály.Mou jedinou výtkou možná je, že Revan může částečně působit poněkud neukončeným dojmem, což je pochopitelné, protože absolutní vyústění určitých částí příběhu nenaleznete přímo v knize, ale v onlinovce The Old Republic, což může být pro spoustu lidí problém (i pro mě byl, protože k tomu, abyste se prokousali až k té části hry, kde tohle vyústění naleznete, je potřeba hodně trpělivosti a chuti hrát MMORPG). Ovšem to se dalo čekat, když je Revan společně s několika dalšími romány tie-in kouskem ke zmíněné hře. Jestli vás ale tenhle poznatek neodradí, máte vyhráno a můžete se těšit na opravdu skvělý zážitek ze čtení. Jestli jste už KotORy a třeba i SWTOR hráli, tak po Revanovi okamžitě skočte, je to vaše fanouškovská povinnost. Uvidíte, že nebudete zklamáni. Okamžitě bych v hodnocení udělil maximum, tedy desítku, ovšem budu objektivní a přihlédnu i na to, že částečná neukončenost příběhu a navázání k hrám může být pro část publika problém. Doteď byla mojí neoblíbenější publikací ze světa Star Wars kniha Darth Bane: Cesta zkázy, odteď ale opravdu nevím, asi budu muset všude jmenovat Banea i Revana hezky pospolu.
Klady: Postavy a obsazení, skvělý příběh, překvapivé momenty, přítomnost skutečného feelingu KotORů a Staré Republiky. Zápory: Návaznost na KotORy a SWTOR, částečně neukončené.„Jsem znovuzrozený Revan a proti mně nejsi nic.“ – Revan